V zákoníku práce najdeme ustanovení, podle něhož nesmí zaměstnavatel nahrazovat poskytování osobních ochranných pracovních prostředků finančním plněním. Jak je to však v případě údržby pracovních oděvů, jsou-li poskytovány jako OOPP?
V praxi je běžné, že zaměstnavatel sice poskytuje pracovní oděvy ( a de facto je tím zařazuje do kategorie osobních ochranných pracovních prostředků), ale jejich údržbu nijak nezajišťuje. To je ovšem přístup problematický. Buď totiž o osobní ochranné pracovní prostředky jde a pak je - co se týče údržby - porušován zákon, nebo se o OOPP nejedná a pak je problematické uznání výdajů na oděvy jako daňově uznatelného nákladu (netýká se ovšem "jednotného pracovního oblečení").
Problematické je i paušální plnění nebo přidělování pracích prostředků. Jednak proto, že v případě paušálu je třeba mít jeho výši doloženou kalkulací (například cenou služeb v místní čistírně), ale i z toho důvodu, že není žádným způsobem zaručeno, že oděv bude správně udržován. Jeden příklad za všechny: některé druhy mofosů se nesmí prát, protože tím ztratí nehořlavé vlastnosti. Jestliže tedy pracovník doma kalhoty vypere, může dojít k pracovnímu úrazu a zaměstnavatel bude jen obtížně prokazovat, že splnil všechny své povinnosti.
Vedle oblasti BOZP jsou zde však ještě další aspekty. Největším rizikem je vynášení pracovních oděvů z podniku za účelem jejich údržby. Dochází tak ke ztrátám, krádežím a poškozením, které zaměstnavatel nedokáže dostatečně kontrolovat a nezbývá mu, než poskytnout nový oděv. Amatérské opravy (třeba "zašívání" drátem nebo páskou na koberce) nebo vůbec žádné také značně zkracují životnost oděvu. Praní je zejména mechanický proces a každá neopravená trhlina v textilu se při příštím vyprání zvětší až trojnásobně.
Je tu však i riziko ekologické. Bezpečnostní pracovníci některých firem neberou v potaz, že látky nebezpečné pro životní prostředí znečišťují i pracovní oblečení zaměstnanců. Odpady z těchto chemikálií se sice v podniku likvidují podle předpisů, ale současně zůstává bez povšimnutí, že kontaminované oděvy si pracovníci odnášejí domů a nebezpečné látky tak ohrožují jejich domácnosti a dostávají se do odpadních vod.
A nemusí jít jen o zvláště rizikové prostředky. Běžné je například znečištění oleji a dalšími ropnými látkami či těžkými kovy. To všechno se při praní oděvů v domácnosti dostává tam, kde by to být v žádném případě nemělo být.
Nakonec ještě zkušenost z praxe, podle níž nemusejí být hlavním problémem jen rizika. V mnoha podnicích dospěli ke změně přístupu po zjištění, že pracovníci sice dostávají prací prášek nebo peníze na údržbu oděvů, ale chodí ve špinavých a rozedraných montérkách. Což nejen nevypadá dobře, ale - a to je zajímavé - má i vliv na pracovní morálku.
Často je tedy lepším řešením zvolit odbornou dodavatelskou údržbu pracovních oděvů. Na jedné straně to firmu asi stojí o něco více, na druhé straně dodavatel přebírá většinu popsaných rizik na sebe. Nejlépe se to pak samozřejmě projeví v případě pronájmu pracovních oděvů.
Chcete být informováni o nových článcích a informacích na našich stránkách? Objednejte si bezplatný newsletter.